Jako ženy žijeme složité a nádherné životy a shromažďujeme moudrost prostřednictvím široké škály zkušeností. Zvláštní je, že si někdy neuvědomujeme, kolik jsme se toho naučili, dokud si nepromluvíme s mladším člověkem a neuvědomíme si, že se potýká s problémy, které jsme řešili před lety. Není to tak, že bychom znali všechny odpovědi, ale máme určitou perspektivu.
Když jsem pracoval s mladšími kolegy, sledoval jsem je, jak řeší situace, kterými jsem prošel stokrát. Vezměte si třeba hádky s kluky. Jedna dívka v mé kanceláři potkala muže svých snů, ale ona byla extrovert a on opak. Po celou dobu bojovali a ona byla přesvědčena, že mu může „pomoci změnit se“. Dokázal jsem jí poskytnout jemnou zpětnou vazbu na základě podobných situací z mého života.
Mladší ženy jsou tak sebevědomé, alespoň navenek. Zároveň podle mých zkušeností obvykle milují myšlenku, že mají jako mentorku starší ženu – někoho, kdo s nimi není příbuzný, kdo jim může upřímně a bez nesmyslů poradit. Být mentorkou je skvělá volba, kterou doufám, že se mnoho žen v komunitě Sixty and Me rozhodne udělat.
Existuje ještě jeden důležitý způsob, jak můžeme pomoci ženám z jiných generací. Můžeme jim ukázat, že život po šedesátce je čas objevování a zábavy! Můžeme je prostřednictvím vlastních zkušeností naučit, že stárnutí se není třeba bát.
Rád bych znal váš názor na toto. Zapojte se prosím do konverzace a označte tento článek jako „To se mi líbí“ a sdílejte jej, aby se diskuse udržela.
Byl jsi někdy mentorem mladší ženy? O čem jsi to mluvil? Jakou radu byste dal mladším ženám ve věku 30 nebo 40 let?
