Když jsem vyrůstal, moje rodina nikdy o penězích nemluvila. Nebylo to tak, že by moji rodiče nebo prarodiče, ačkoli ty peníze byly „zlé“. Jen jsme jako mnoho dělnických rodin neměli moc o čem diskutovat... nebo jsme si to alespoň mysleli!
Můj táta pracoval jako automechanik a moje máma před svou předčasnou smrtí, když jsem byl ještě teenager, zůstala doma, aby se o nás děti starala. Nikdy jsem se tedy nedozvěděl o úvěrech, půjčkách, úrokových sazbách, spoření nebo stovce dalších finančních témat, která by se mi v dospělosti hodila.
Rozhodně bych nevinil své rodiče za finanční chyby, které jsem ve svém životě udělal. Každý z nich – od nenaspoření dost na důchod až po nákup na vrcholu poslední bubliny na bydlení – byl můj a já je vlastním.
To znamená, že mě napadá, že mnoha finančním problémům, kterým čelíme jako dospělí, by se dalo předejít, kdyby s námi naši rodiče a prarodiče mluvili o penězích, když jsme byli ještě děti.
Myšlenka, že by rodiče měli mluvit se svými dětmi o penězích, může být samozřejmě zřejmá. Ale mnozí by zpochybňovali myšlenku, že prarodiče mají také odpovědnost sdílet své finanční chyby se svými vnoučaty. Koneckonců, není svět dost vážný? Neměli by prarodiče jen odpočívat a bavit se se svými vnoučaty?
Myslím, že ne. Vlastně mám v plánu sdílet všechny své finanční neúspěchy a úspěchy se svými vnoučaty . Doufám, že se dokážou poučit z mých chyb... nebo přinejmenším poznají své vlastní chyby, když je nevyhnutelně udělají!
Pokud s touto myšlenkou stále váháte, zde jsou 3 důvody, proč se o své finanční chyby podělit se svými vnoučaty.
Rodiče jsou zaneprázdnění, roztržití a hrdí
Pokud jde o moje vnoučata, uvědomuji si a přijímám skutečnost, že velí moje dospělé děti. Vždy se jich ptám, než s jejich dětmi proberu obtížná témata. Koneckonců, je to nakonec jejich rozhodnutí, jak budou jejich děti vychovávány.
To znamená, že jakmile jsem dostal povolení od svých dětí, začal jsem se svými vnoučaty mluvit o penězích. Bylo pro to několik důvodů.
Za prvé, rodiče jsou zaneprázdněni. Naprosto chápu, že po dlouhém dni v práci to poslední, co chcete, je vrátit se domů a mluvit se svými dětmi o penězích. Pokud máte hodinu ráno a hodinu večer, sotva máte čas požádat své děti, aby vám řekly o svém dni, než je připravíte do postele.
Za druhé, nikdo nerad přiznává své chyby – zejména svým dětem. Koneckonců, vaše děti k vám vzhlíží. Jste jejich hrdina. Vyprávět jim o svém nafouknutém dluhu na kreditní kartě nebo o špatných investičních rozhodnutích, která jste učinili, je asi tak lákavé jako získání kořenového kanálku.
V důsledku této neochoty se děti často obejdou bez finančního vzdělání, které zoufale potřebují, a nakonec dělají stejné chyby v penězích jako jejich rodiče.
Jako prarodiče, samozřejmě se svolením našich vlastních dětí, můžeme pomoci zaplnit tuto mezeru ve finančním vzdělání. Ve věku 70 let nejsem pyšný. Po 7 desetiletích na této planetě mohu konečně upřímně mluvit o svých finančních selháních – a úspěších! Chci jen, aby moje vnoučata byla šťastná a úspěšná.
Máme tolik finanční moudrosti, o kterou se můžeme podělit
Pamatujete si, jak jste se cítili, když jste si poprvé uvědomili, že jste se svými kreditními kartami přerostli přes hlavu? Co takhle poprvé, kdy vám zavolal vymahač dluhů? Pamatujete si, kdy jste poprvé skočili do dohody, která byla „příliš dobrá na to, aby to byla pravda? To všechno jsou cenné zkušenosti, které můžete sdílet se svými vnoučaty.
Stejně tak nejsou důležité pouze konkrétní příklady našich peněžních chyb. Můžeme také sdílet principy peněz, které jsme se naučili.
Například bych povzbudil svá vnoučata, aby ve svém životě uplatňovala následující pravidla:
- Pokud chcete být bohatí, navykněte si zlepšovat životy ostatních lidí.
- Nikdy nepoužívejte kreditní kartu na osobní náklady
- Ušetřete 10 % ze všeho, co vyděláte
- Pokud se finanční příležitost zdá „příliš dobrá na to, aby to byla pravda“, je to tak
- Jak řekl Warren Buffett: „Boj se, když jsou ostatní chamtiví, a chamtivý, když se ostatní bojí“
- Vždy budujte svůj vlastní podnik, i když pracujete pro někoho jiného
- Tvrdou práci nic nenahradí, kromě práce chytře
To je jen několik z mnoha věcí, které chci říct svým vnoučatům. Samozřejmě mám hororové příběhy (a několik pohádek), které se hodí ke každému z těchto principů. Doufám, že si moje vnoučata pamatují alespoň některé z nich.
Sdílení chyb s penězi je jako terapie
Diskutoval jsem o přidání tohoto „důvodu, proč sdílet své chyby v penězích se svými vnoučaty“. Nakonec jste se rozhodli to přidat, protože věřím, že je to důležité.
Znám tolik starších dospělých, kteří litují sami sebe, když se blíží k důchodu nebo nedávno odešli do důchodu. Zhruba 50 % z nás si povzdechne: „Nemůžu uvěřit, že se mi to stalo. Jak se to mohlo tak zvrtnout?' Po této otázce obvykle následuje stovka výmluv typu „Je to tak nespravedlivé, že jsem ve Velké recesi přišel o dům“ nebo „Kdyby můj blbý manžel neutekl s…“
Sdílení vašich chyb v oblasti peněz není dobré jen pro vaše vnoučata; je to dobré i pro tebe. Když „vlastníte“ své chyby, máte šanci je napravit.
Na rozdíl od všeobecného přesvědčení je stále možné vydělávat vážné peníze ve vašich 50, 60 nebo později. Ale nejdřív se musíš přestat litovat. Až když jsem přiznal své chyby, začal jsem svůj finanční život dostávat zpět do správných kolejí.
Podělit se o své finanční chyby a úspěchy se svými vnoučaty je nakonec dobré pro všechny zúčastněné; vaše vnoučata získají finanční informace, které potřebují k lepšímu rozhodování, jejich rodiče dostanou pomoc s obtížným rozhovorem a vy získáte nový pohled na svou vlastní situaci.
O jakou finanční radu byste se podělili se svými vnoučaty? Myslíte si, že by se prarodiče měli zapojit do výuky svých vnoučat o penězích? Proč nebo proč ne?
