Když mluvím s ženami v naší komunitě o seznamování pro seniory, obvykle se setkávám se skeptickými odpověďmi. Zdá se, že většina z nás opravdu věří, že najít lásku po 60 je prakticky nemožné.
Přitom se většinou najde pár lidí – řekl bych 10-20 % –, kteří říkají, že po 60. narozeninách našli muže svých snů.
To mě tedy nutí přemýšlet, jsou ženy, které najdou lásku po 60, jen „šťastné“? Nebo vědí něco, co my ostatní ne? Existuje nějaká speciální technika, kterou tyto ženy použily k nalezení muže svých snů? Nebo jde jen o to být ve správný čas na správném místě?
Vzdali jste se hledání lásky po 60?
Když jsem nad tímto problémem přemýšlel, narazil jsem na citát, který by podle mě mohl na tuto otázku částečně odpovědět. Citát je od Maye Angelou, která řekla: 'Těm, kteří se vzdali lásky, říkám, aby trochu věřili životu.'
Maya Angelou – Těm, kteří se vzdali lásky, říkám, aby trochu věřili životu
Na povrchu se zdá, že tento citát naznačuje, že nalezení lásky je něco, co se nám „prostě stane“ – vše, co musíme udělat, je počkat. Jak většina žen v našem věku může potvrdit, téměř jistě tomu tak není.
Ale v těchto slovech je něco trochu hlubšího, o čem chci diskutovat. Abychom našli lásku po šedesátce, musíme být této možnosti alespoň otevření. Pak, když přijde čas, musíme být ochotni jednat – postavit se na správné místo, trochu flirtovat a otevřít se možnosti odmítnutí.
Myslím, že tohle Maya opravdu říkala. Není to tak, že by k nám láska přišla sama. Ale pokud nejsme ochotni trochu důvěřovat životu, neuvidíme ani potenciál lásky, pokud nám bude zírat do tváře.
co si o tom myslíte? Zapojte se prosím do konverzace níže.
Myslíte si, že najít lásku po šedesátce je ještě možné? Našli jste vy nebo někdo, koho znáte, po šedesátce úžasného partnera? Jak se to stalo? Co bys poradila ostatním ženám z naší komunity, které by ještě chtěly mít ve svém životě muže, ale jsou momentálně svobodné?
