Bolívie je jednou z nejchudších a nejméně rozvinutých zemí Latinské Ameriky. Po katastrofální hospodářské krizi na počátku 80. let reformy podnítily soukromé investice, stimulovaly hospodářský růst a v 90. letech snížily míru chudoby.
Období let 2003-05 bylo charakterizováno politickou nestabilitou, rasovým napětím a násilnými protesty proti plánům – následně opuštěným – exportovat nově objevené bolívijské zásoby zemního plynu na velké trhy severní polokoule. V roce 2005 vláda schválila kontroverzní zákon o uhlovodících, který ukládal výrazně vyšší licenční poplatky a požadoval, aby zahraniční firmy, které tehdy fungovaly na základě smluv o sdílení rizik, odevzdaly veškerou výrobu státní energetické společnosti výměnou za předem stanovený poplatek za služby.
Globální recese zpomalila růst, ale Bolívie zaznamenala nejvyšší tempo růstu v Jižní Americe během roku 2009. V letech 2010-11 vedl nárůst světových cen komodit k velkým obchodním přebytkům. Nedostatek zahraničních investic do klíčových odvětví těžby a uhlovodíků a vyšší ceny potravin však představují pro bolivijskou ekonomiku výzvy.
Pracovní síla: 4,962 milionu (odhad 2015)
Pracovní síla podle povolání:
- Zemědělství: 32 %
- Průmysl: 20 %
- Služby: 47,9 % (odhad 2009)
exporty: 9,591 bilionu dolarů (odhad 2015)
Exportní komodity: Zemní plyn, sójové boby a sójové produkty, ropa, zinková ruda a cín.
dovoz: 10,43 bilionu dolarů (odhad 2015)
Dovozové komodity: Ropné produkty, plasty, papír, části letadel a letadel, hotové potraviny, automobily a insekticidy.
Zdroj: CIA The World Factbook
